O mikroplastech jste už nejspíš slyšeli. Jsou to drobné částice plastu menší než 5 mm, ještě menší nanoplasty mají pod 1 μm. V malém množství se dnes běžně vyskytují v přírodě, potravinách i v pitné vodě – ať už z kohoutku nebo balené. Do vodního prostředí se dostávají hlavně rozpadem větších plastů (obaly, textilní vlákna), ale také z dopravy (otěr pneumatik a brzd), z průmyslu i z běžných domácností. Většina těchto částic je okem neviditelná – lidské oko spolehlivě rozliší zhruba až objekty kolem 0,1 mm (100 μm), zatímco řada mikro- a nanoplastů je výrazně menší.
Co to pro vás znamená v praxi? Vědci i regulátoři toto téma intenzivně sledují a sjednocují způsoby měření. Zdravotní rizika se stále vyhodnocují, ale už dnes dává smysl rozumně snižovat zbytečnou expozici: upřednostnit filtrovanou kohoutkovou vodu před balenou, zvolit vhodné filtrační řešení podle jemnosti záchytu a v každodenním životě omezovat používání jednorázových plastů. V článku níže najdete srozumitelný přehled, jak na to krok za krokem.
Co přesně tedy mikroplasty jsou a jak vznikají?
Mikroplasty jsou velmi drobné části plastů, které se do vodního prostředí dostávají různými cestami nebo v něm vznikají rozpadem větších plastů. Pro přehled je můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií:
- Primární mikroplasty – cíleně vyráběné drobné částice pro konkrétní použití (např. průmyslové granuláty/pellets, dříve i kosmetické „mikroperly“). Nejsou tvořeny proto, aby končily ve vodě, dostávají se tam spíše nechtěně při výrobě a dopravě (úniky, ztráty), při používání nebo nedokonalým zachycením v čistírnách odpadních vod.
- Sekundární mikroplasty – vznikají postupným rozpadem větších plastů vlivem UV záření, mechanického namáhání a tepla (obaly, mikrovlákna z textilu při praní, otěr pneumatik a brzd).
- Nanoplasty – velmi malé částice < 1 μm, často vznikající další fragmentací mikroplastů. Hůře se měří i zachycují.
V čem je podstata problému?
Mikroplasty mohou nést zbytky přísad z plastů, nebo na sebe v prostředí navázat jiné látky, a kvůli své velikosti je okem nevidíme. Výzkum i regulace se rychle posouvají – EU sjednocuje metodiku měření a omezuje záměrně přidávané mikroplasty. V praxi pak dává smysl snižovat jejich vznik (méně jednorázových plastů, šetrnější praní syntetik) a pro pití volit filtraci podle požadované jemnosti záchytu.
Jak jsou plasty velké a proč je ve vodě okem nevidíme 👀
Lidské oko spolehlivě rozliší zhruba až objekty kolem 0,1 mm (100 μm) – v ideálních podmínkách někdy i ~60–70 μm. Pro srovnání: lidský vlas mívá přibližně 50–100 μm v průměru a velmi jemný písek začíná u ~62,5 μm. Velká část mikroplastů ve vodě má velikost pod tímto prahem, proto je v nápoji nezahlédneme – je nutná analytika či filtrace.
Odkud se mikroplasty dostávají do pitné vody 🌍
- Povrchové a podzemní vody – částice se do prostředí uvolňují z městských a zemědělských ploch (splachy deště, eroze) a z průmyslu, část pak proniká do podzemních vod a část se po čištění vrací do toků s odtokem z ČOV (čistíren odpadních vod), které sice velkou frakci zachytí, ale ty nejmenší částice mohou projít.
- Domácnosti a města – mikrovlákna ze syntetického prádla při praní, prach z plastů v interiérech, otěr pneumatik a brzd v dopravě.
- Balená voda – částice mohou pocházet z obalu/víčka i z procesu stáčení (mechanické „odírání“ plastu), proto některé studie nacházejí v balené vodě více částic než v kohoutkové.
WHO, EU a ČR: jak se mikroplasty sledují a co z toho plyne
I když zatím nejsou všude stanovené závazné limity, už dnes existuje společný rámec, jak mikroplasty v pitné vodě měřit, porovnávat a postupně sledovat napříč státy EU. Níže najdete stručné shrnutí toho, co říká WHO, jak postupuje Evropská unie, a jaká je aktuální praxe v České republice.
Světová zdravotnická organizace (WHO)
2019: Podle tehdy dostupných dat běžné úrovně mikroplastů v pitné vodě nepředstavovaly prokázané vysoké zdravotní riziko. Prioritou zůstává mikrobiální bezpečnost. (WHO 2019)
2022: Rozšíření o nanočástice a expozici z vody, potravin i ovzduší.Důraz na jednotné metody a více dat. (WHO 2022)
Evropská unie
2024: Delegované rozhodnutí (EU) 2024/1441 zavádí harmonizovanou metodiku měření mikroplastů v pitné vodě pro členské státy. (JRC)
Metodika je podkladem pro budoucí povinný monitoring v rámci „watch listu“ Směrnice o pitné vodě (2020/2184).
Jak je to v Česku
Zatím není stanoven samostatný limit pro mikroplasty v pitné vodě (ve vyhlášce 252/2004 Sb. parametr chybí).
Po zavedení EU metodiky lze měřit harmonizovaně, po zařazení na „watch list“ bude následovat povinný monitoring.
Česká studie (2024) zjistila mikroplasty ve 57 z 58 vzorků z veřejných vodovodů; průměrně ~68 a ~65 částic/l ve dvou odběrových kampaních. (Environmental Sciences Europe 2024)
EU zároveň omezuje „záměrně přidávané“ mikroplasty v produktech – REACH 2023/2055.
Co z toho plyne pro praxi: máme jednotný, srozumitelný rámec, jak mikroplasty ve vodě měřit a srovnávat napříč EU. V ČR se téma postupně promítne do monitoringu; pro domácnosti dává smysl sledovat jemnost filtrace (μm) a volit řešení podle cíle.
Mikroplasty doma: rychlá volba řešení, která na ně cílí 🏠
Níže jsme pro vás připravili praktický přehled několika osvědčených možností, které mají deklarovanou jemnost záchytu, a jsou vhodné pro snížení mikroplastů v pitné vodě (doma i na cestách). U každého řešení uvádíme, co výrobce deklaruje a proč to dává smysl.
Konvice: LAICA MikroPLASTIK-STOP
✅ VhodnéNejjednodušší cesta bez montáže. Výrobce deklaruje záchyt >99,5 % při 0,1 μm a >99,99 % při ≥1 μm.
Vhodné, pokud nechcete nic instalovat a zároveň chcete cílit přímo na mikroplasty.
Zobrazit produkt →Filtr na kohoutek: BRITA ON TAP Pro V-MF
✅ VhodnéMembránová mikrofiltrace; BRITA uvádí záchyt mikročástic >0,5 μm a 99,99 % bakterií. Montáž bez vrtání, rychlá výměna patrony.
Vhodné, pokud chcete cílit na většinu mikroplastů a mít řešení přímo na výtoku.
Zobrazit produkt →Outdoor: Sawyer MINI (0,1 μm absolute)
✅ VhodnéAbsolutní porozita 0,1 μm – výrobce uvádí záchyt mikroplastů, bakterií a prvoků. Lehký, ideální na cesty a dovolené.
Vhodné, pokud chcete mít jistotu vody mimo domov. Pro chuť lze přidat uhlíkovou vložku.
Prohlédnout outdoorové filtry →Pro nejvyšší účinnost: reverzní osmóza (RO)
✅ VhodnéRO membrána s extrémně jemnou pórovitostí cílí i na velmi malé částice (vč. nano-rozsahu). V domácnostech patří mezi nejúčinnější řešení.
Vhodné, pokud chcete maximální záchyt a nevadí vám instalace pod dřez.
Zobrazit RO systém →Pozn.: Údaje o účinnosti vycházejí z deklarací výrobců a dostupných testů. Pro co nejvyšší účinek je důležitá také včasná výměna patron a správná údržba.
Jak číst jemnost filtru (μm) a co to znamená pro mikroplasty 📏
Číslo v mikrometrech (μm) říká, jak malé částice filtr zachytí. Platí: čím menší číslo, tím jemnější záchyt. Někteří výrobci uvádějí nominal (částečný záchyt, obvykle 60–90 %) a absolute (≈99–99,9 % pro danou velikost). Tabulka níže pomůže rychle odhadnout, co od hlavních typů vložek čekat právě u mikroplastů.
Typ vložky / řešení | Orientační jemnost | Mikroplasty – co čekat |
---|---|---|
Sedimentní vložka (PP) | 5–50 μm (někdy i 1 μm) | Zachytí hlavně větší částice (vlákna, písek). 5 μm → jen větší mikroplasty; 1 μm (lépe absolute) → většina částic ≥1 μm. |
Uhlíkový blok | ~5–10 μm (podle typu) | Primárně chuť a zápach. Zachytí část větších mikročástic, ale není to spolehlivé řešení pro <5 μm. |
Membrána (MF/UF) | ~0,01–0,1 μm | Cíleně na jemné částice; vhodné i pro sub-μm rozsah podle typu membrány. Dobrá volba, pokud míříte přímo na mikroplasty. |
Reverzní osmóza (RO) | ~0,0001 μm | Nejvyšší účinnost – pokrývá velmi jemné frakce (včetně nano). Počítejte s odpadní vodou a následnou mineralizací kvůli chuti a vyváženosti. |
Rychlá orientace: pro mikroplasty hledejte ≤1 μm (lépe „absolute“) nebo membránová/RO řešení. U konvic to obvykle neplatí – výjimkou jsou modely s deklarovaným záchytem na mikroplasty (např. LAICA MikroPLASTIK-STOP).
Krátké shrnutí
Mikroplasty dnes umíme lépe měřit a EU sjednocuje metodiku. WHO zatím nevidí při běžných úrovních v pitné vodě prokázané vysoké riziko. Prioritou zůstává mikrobiální bezpečnost. Dobrá zpráva je, že pro domácnosti existují dostupná a ověřená řešení, která umí obsah mikroplastů ve vodě výrazně snížit — zejména konvice se specifikací záchytu na mikroplasty, filtry na kohoutek s membránou (např. >0,5 μm) a reverzní osmóza. Při výběru sledujte jemnost filtrace (μm) a typ záchytu (absolute/nominal).
Odkazy na ověřené informace 🔎
- WHO (2019): Microplastics in drinking-water • WHO (2022): Nano- & microplastics – expozice a zdraví
- EU/JRC (2024): Metodika měření mikroplastů v pitné vodě • REACH 2023/2055 – omezení záměrně přidávaných mikroplastů
- ES&T Letters (2024): Převaření + filtrace → až ~80–90 % méně NMP (u tvrdé vody)
- Lidské oko ~100 μm • Vlas ~50–100 μm • Písek 62,5 μm–2 mm
- BRITA MicroDisc ≥ 15 μm • MAXTRA PRO ≥ 30 μm
- LAICA MikroPLASTIK-STOP: ≥0,1 μm >99,5 % / ≥1 μm >99,99 %
- BRITA mypure SLIM V-MF: částice >0,5 μm • BRITA mypure P1 (náš produkt)
- Sawyer MINI 0,1 μm absolute (výrobce uvádí 100 % mikroplastů)
- „Nominal vs. Absolute“ – pojmy